Kulen Vakuf
Kulen Vakuf (v srbské cyrilici Кулен Вакуф) je sídlo v západní části Bosny a Hercegoviny, administrativně spadající pod město Bihać. Nachází se v údolí řeky Uny, u hranice s Chorvatskem. V roce 2013 zde žilo 457 obyvatel.
Oblast kolem Kulen Vakuf byla osídlena již v době bronzové. Důkazem toho jsou archeologické nálezy z tohoto období. V době existence Římské říše zde existovala osada s názvem Cleuna. Díky své poloze na Vojenské hranici a na přechodu přes řeku Unu měl Kulen Vakuf během osmanské nadvlády nad Bosnou velký strategický význam. Dne 19. května 1835 zde došlo ke střetu mezi osmanskými a rakouskými jednotkami. V roce 1878 bylo město několikrát svědkem bojů při příchodu rakouské armády. V září 1941 zde během druhé světové války došlo k vyvražďování bosňáckého obyvatelstva.
Mezi kulturní památky v okolí Kulen Vakufu patří zřícenina hradu Ostrovica.
Mezi známé rodáky z Kulen Vakufu patřili Mehmed-beg Kulenović, Osman Kulenović, Mustafa Hilmi Hadžiomerović a další.
Oblast kolem Kulen Vakuf byla osídlena již v době bronzové. Důkazem toho jsou archeologické nálezy z tohoto období. V době existence Římské říše zde existovala osada s názvem Cleuna. Díky své poloze na Vojenské hranici a na přechodu přes řeku Unu měl Kulen Vakuf během osmanské nadvlády nad Bosnou velký strategický význam. Dne 19. května 1835 zde došlo ke střetu mezi osmanskými a rakouskými jednotkami. V roce 1878 bylo město několikrát svědkem bojů při příchodu rakouské armády. V září 1941 zde během druhé světové války došlo k vyvražďování bosňáckého obyvatelstva.
Mezi kulturní památky v okolí Kulen Vakufu patří zřícenina hradu Ostrovica.
Mezi známé rodáky z Kulen Vakufu patřili Mehmed-beg Kulenović, Osman Kulenović, Mustafa Hilmi Hadžiomerović a další.
Mapa - Kulen Vakuf
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |